Teorie a koně

TRÉNINK SKOKANA


Trénink skokového koně se skládá z přiježděnosti koně,skokové gymnastiky a ze systematického školení v mechanice skoku a v technice skoku.Vhodným doplňkem je cvalová a dechová práce.


Teprve po zvládnutí základního výcviku koně můžeme přejít na trénink skokana.Musíme dbát na to,že ani kůň s vynikajícím předpokladem pro skákání a s dobrou ježděností získanou již v základním výcviku nepřipravíme jen skákáním.Klademe důraz na přiježděnost,kterou stále zdokonalujeme drezurou a s prací na kavaletách.Drezurou a skokovou gymnastikou získáme kromě poslušnosti a ovladatelnosti koně i jeho obratnost a hlavně jeho fyzickou připravenost.


PŘIJEŽDĚNOST


Častými přechody z vyššího chodu nebo ruchu a naopak zlepšujeme prostupnost koně a jeho poslušnost na pomůcky jezdce.I když se snažíme nyní už s většími požadavky zdokonalit přiježděnost koně,není na škodu se jednou za čas vrátit na začátek a vše zopakovat.V této fázi výcviku je důležité,aby kůň ihned a ochotně reagoval na pomůcky jezdce,který stupňuje požadavky jako například nacválat z couvání bez zastavení a podobně.


SKOKOVÁ GYMNASTIKA


Do skokové gymnastiky zařazujeme podobná cvičení jako například řadu čtyř až pěti max. 0,20m vysokých kavaletů položených za sebou ve vzdálenosti asi 1,20-1,30m. Za tuto řadu kavalet stavíme ve vzdálenosti kolem 2,80m svislou překážku později i šířkovou.V prvním měsíci nepřekračujeme výšku 1m,ale postupně překážky stupňujeme jako například řada kavaletů max. 0,20m vysokých položených za sebou ve vzdálenosti 1,20-1,30m za tuto řadu postavíme ve vzdálenosti asi 2,80m svislou překážku a za ní ve vzdálenosti 3m další svislou překážku.V příštím cvičení překážka za kavalety ještě nepřesahuje 1m,ale můžeme ji rozšířit na šířku až 0,90m.Pokud je kůň při nájezdech a skákání z klusu na těchto kombinacích klidný a soustředěný a po doskoku plynule cválá na správnou nohu přejdeme ke skokové gymnastice ze cvalu.Později přidáváme další skoky ve výšce do 1m ve vzdálenosti 3,50m. 3-4 svislé později i šířkové překážky.Pozor při skokové gymnastice ze cvalu se řada kavalet které byli položeny za sebou ve vzdálenosti 1,30m posouvá na vzdálenost asi 2,50m,nebo se odstraní a dá se jen jedna a za ní ve vzdálenosti 3m menší svislá překážka.Viz schéma skoková gymnastika.Pro gymnastické cvičení a mechaniku skoku je mnoho možností postavení překážek.Lze skákat i řadu překážek do oblouku.




KONDICE A DECHOVÁ PŘÍPRAVA


Kondici a dechovou přípravu provádíme nejčastěji v terénu,kde můžeme provádět cvalovou práci na rovných úsecích,pro posílení svalstva provádíme chůzi do kopce a z kopce.


TECHNIKA SKOKU


Techniku skoku na vyšších překážkách začínáme nejdříve naznačením odskoku kavaletou nebo bariérou postavenou ve vzdálenosti 3-3,50m,7m,10,50m před vyšší překážku.Ke konci tréninkové hodiny kavaletu před vyšší překážkou odstraníme.Rovněž při nácviku techniky a pozornosti za vyšší překážkou,pokládáme za ní ve vzdálenosti 3,50m kavaletu,kůň tak zjistí ,že i po překonání vyšší překážky musí být pozorný.

  Když kůň zvládá techniku skoku ve cvalu na různých jednotlivých skocích a kombinacích a po skoku cválá klidně a pozorně na správnou nohu přejdeme k tréninku na parkuru.Parkur se skládá z rozmanitých překážek a kombinací, které výškou a šířkou nepřesahují dosud dosud požadované rozměry.Kombinace dvojskoků a trojskoků je lepší začínat skákat nejdříve na šířkovýškových překážkách potom na kombinaci svislích a nakonec na kombinaci oxérů. Při trénování na parkuru překážky nepřekračují výšku a šířku soutěže na kterou koně připravujeme.V pokročilejším tréninku můžeme v přípravném období jednou za měsíc na některé překážce,kterou již kůň dobře zvládal vystupňovat požadavky.Na toto cvičení postavíme svislou překážku o výšce asi 1m,když jí kůň překoná o něco jí zvýšíme.Skočíme ji a rozšíříme asi na 0,90m a skočíme.Pokud kůň skáče v klidu a pozorně upravíme překážku na oxer o výšce 1,20m a šířce 1m vždy jen s jedinou zadní kladinou.Ve vzdálenosti 10,50m před tento oxer postavíme lehkou svislou překážku vysokou asi 0,80m.Jestliže kůň tuto kombinaci správně překoná oxer o 0,20m snížíme a ještě jednou skočíme.Při příštím tréninku překážku změníme,použijeme například zeď,bulfinč,branku,viadukt… Při skákání vodních příkopů začínáme na mělkém příkopu s pevným dnem,asi 1030m širokým.Tuto šířku kůň zvládne překonat i z kroku.Pokud kůň projde vodní příkop klidně a bez strachu krokem při nájezdu ze cvalu jej zřejmě bez bázně skočí.Jestliže kůň odmítá skočit skáčeme za zkušeným koněm.Jestliže kůň skočí ochotně,ale doskočí do vody,postavíme nad střed vodního příkopu kladinu.Jakmile kůň překonává příkopy správným způsobem pokládáme za příkop na straně doskoku bíle natřenou lištu.Jakmile i takhle kůň překoná příkop správným způsobem můžeme jej kombinovat s jednoduchými překážkami.Potíže na vodních příkopech vyplývají z nesystematického tréninku a z nedostatku správně upravených cvičných ploch a příkopů.Změna prostředí tréninku a skákání různých barevných a rozmanitých překážek vede ke zdokonalování techniky skoku.




BAROVÁNÍ


Všechny formy barování jsou přísně zakázány ve všech prostorách pro výcvik a opracování,stejně tak kdekoliv v prostoru závodů.Výraz barování zahrnuje všechny umělé techniky zamýšlené donutit koně aby v soutěži skákal výš.


Při opakované nepozornosti vyjímečně používáme barování,při němž si jezdec záměrně počíná tak,aby vyvolal hrubou chybu koně na překážce.Při nepozornosti zadníma nohama po odskoku jezdec zesílí přilnutí a dosedne. Vyvolá tím hrubou chybu koně zadníma nohama.Ihned následuje opravný skok správným způsobem.Při nepozornosti předníma nohama jezdec vypustí při fázi odskoku přilnutí.Následkem je ztráta rovnováhy koně,který tímto přichází blízko k překážce a předníma nohama dělá hrubou chybu.Opět musí následovat opravný skok správným způsobem.Takto může koně barovat jen zkušený jezdec.V základním výcviku se toto barování nepoužívá. Mějme na paměti,že tímto způsobem barování můžeme někdy zvýšit pozornost koně,ale nikdy však schopnost skákat výš! Mnohokrát jsme svědky toho,že kůň pro něho bolestivou chybu na překážce znovu zopakuje.Příčinou bývá buď nedostatečný talent koně,nebo nervozita spojená s neuváženým odhadem odskoku.


PŘEKÁŽKY


Překážky by měli být svým tvarem a vzhledem lákavé,různorodé a měli by ladit se svým okolím.Překážky musí být sestaveny tak,aby je bylo možno pobořit.Ale nesmí být na druhou stranu natolik lehce shoditelné,aby spadly při sebemenším dotyku,nebo natolik těžké,aby zavinili pád koně.Bariéry a ostatní části překážek jsou uloženy v hácích. Hák nesmí bariéru sevřít.Bariéra musí být v háku uložena natolik volně,aby se mohla otáčet.U branek,válců a plotů musí být háky otevřenější až ploché.


VZDÁLENOSTI


- ze cvalu bez cvalového skoku - 3,30m


- ze cvalu na 1 cvalový skok - 6,30-7m


- ze cvalu na 2 cvalové skoky - 10-10,3m


- ze cvalu na 3 cvalové skoky - 14,3-15m


- ze cvalu na 4 cvalové skoky - 17,9-18,6m


- ze cvalu na 5 cvalových skoků - 21,5-22,5m


-ze cvalu na 6 cvalových skoků - 25-26m


SVISLÁ PŘEKÁŽKA




-jakékoliv konstrukce, může být pouze tehdy, jestliže jsou všechny prvky, ze kterých se skládá, umístěny ve stejné svislé rovině na straně odskoku a na zemi před ní není ani odskoková bariéra.


ŠÍŘKOVÁ PŘEKÁŽKA




-je taková překážka, která je postavena způsobem vyžadujícím výkon jak ve skoku do dálky tak i do výšky.


VODNÍ PŘÍKOP


-je to taková šířková překážka, která není doplněna žádnou překážkou nad a za vodní hladinou. Pouze na odskokové straně může být na zemi položena bariéra nebo k zemi připevněný odskokový prvek (proutěnka) nesmí být vyšší než 50 cm.


KOMBINACE


- dvojskok, trojskok a kombinace více skoků představují skupinu dvou, tří nebo několika překážek.


Překážky, na jejichž překonání je zapotřebí dvou, tří či několika následných skoků, jsou od sebe vzdáleny nejméně 10,5 m.


Vzdálenost se měří od základny překážky na straně doskoku k základně další překážky na straně odskoku.


Chyby jsou na jednotlivých překážkách kombinace penalizovány samostatně. Při poboření nebo zastavení v kombinaci u druhé nebo třetí překážky musí jezdec najet znovu celou kombinaci.


        KOLBIŠTĚ A OPRACOVIŠTĚ


STÁŘÍ KONÍ


- koně, kteří jsou hlášeni na světová mistrovství musí být nejméně 7-letí


-koně startující na závodech a soutěžích pro mladé koně od 4 let


STÁŘÍ JEZDCE


-jezdci startující za juniory 14-18 let


PRAPORKY


- plně červené praporky musí být umístěny tak, aby byli míjeny soutěžícím vždy po jeho pravé ruce a plně bílé praporky musí být umístěny tak, aby byly míjeny soutěžícím po jeho levé ruce, se používají na parkuru k označení:


- startu


- překážek


- povinných průjezdů


- cíle


- u cvičné překážky na opracovišti


-startovní čáru a cílovou lze při určitých soutěžích projet v obou směrech. V takovém případě musí být 4 praporky.


ZVONEC


- zvonec se používá pro dorozumívání se soutěžícími


- zvonec se používá:


- k povolení vstupu soutěžícím na připravené kolbiště k prohlídce parkuru


- jako znamení ke startu, po zazvonění musí soutěžící do 60 sekund projet startovní čarou, jinak je vyloučen


- k zastavení soutěžícího při poboření překážky nebo při nepředvídané okolnosti


- jako znamení pro soutěžícího, aby po přerušení pokračoval v parkuru


-prodloužené a opakované zvonění informuje o vyloučení


ROZMĚRY PŘEKÁŽEK


- STUPEŇ - VÝŠKA - VÍCEBRADLÍ - OXERY - VODNÍ PŘÍKOP


ZM 90 90-130 80-110 150-250


Z 100 110-150 100-130 150-250


ZL 110 120-160 110-140 200-250


L 120 130-170 120-150 250-300


S 130 140-180 130-160 300-350


ST 140 150-190 140-170 300-400


T 150 160-200 150-180 350-450


TT 160 170-210 160-190 400-500





MAXIMÁLNÍ POVOLENÁ DÉLKA PARKURU JE POČET PŘEKÁŽEK X 60M


ČAS PARKURU


- je čas, který soutěžící potřebuje na absolvování parkuru. Začíná okamžikem, kdy jezdec na koni projede startovní čáru za předpokladu, že byl dán signál ke startu a končí v okamžiku, kdy jezdec protne cílovou čáru. Obě tyto čáry musí být projety směrem vyznačeným na plánku parkuru.


STANOVENÝ ČAS


-musí být uveden na plánku parkuru, je určen podle délky parkuru.


PŘÍPUSTNÝ ČAS


-u všech soutěžících, kde je určen stanovený čas, se přípustný čas rovná dvojnásobku stanoveného času. Soutěžící, který tento čas překročí je vyloučen.


ŠPATNÉ ZACHÁZENÍ (BAROVÁNÍ)


- výraz barování zahrnuje všechny umělé techniky zamýšlené donutit koně, aby skákal výš. Například záměrné zvednutí bariéry při skoku koně. Kůň se praští předními končetinami - výsledkem má být, že si kůň dá příště větší pozor. Většinou si ale kůň nad překážkou nevěří a stává se, že kůň začne „šticovat“ - zastaví před překážkou.


-všechny formy barování jsou přísně zakázány ve všech prostorách pro výcvik a opracování, stejně tak kdekoliv v prostoru závodů.


OPRACOVIŠTĚ


-cvičné překážky lze skákat pouze ve směru vyznačeném praporky


-na opracovišti musí být minimálně 1 skok kolmý a 1 skok šířkový


KOMISAŘ


- všechna opracoviště musí být pod stálým dohledem. Alespoň jeden komisař musí být vždy přítomen, kdykoliv jsou tyto prostory používány, aby byla dodržována všechna pravidla.


-hlídá, aby se skoky na opracovišti skákaly ze správné strany, aby jezdci měli helmu - junioři tříbodové uchycení, bič max. 75 cm, šporny - jen tupý konec směrem dolů - 3,5cm.


ÚBOR


-jezdci jsou povinni nosit korektní úbor, tak jak je uvedeno ve všeobecných pravidlech. Jezdecké boty, bílé jezdecké kalhoty, bílou košili, bílou kravatu, sako černé, modré nebo červené, helma - junioři 3-bodové uchycení.


PODÁVÁNÍ PROTESTU


-smí ho podávat jen trenér nebo vedoucí družstva. Poplatek+písemný protest. Pokud sbor rozhodčích rozhodne,že byl protest oprávněný poplatek vrátí,jestliže byl protest neoprávněný,peníze propadají.




     Penalizace na parkuru


Penalizace
V průběhu parkuru se soutěžící penalizuje za:

( 1 ) Poboření překážky a dotknutí se vodní hladiny nebo
lišty ohraničující vodní příkop.
( 2 ) Neposlušnost
( 3 ) Vybočení na parkuru
( 4 ) Pád koně a nebo jezdce
( 5 ) Nedovolená pomoc
( 6 ) Překročení stanoveného nebo přípustného času

Poboření překážky

( 1 ) Překážka se považuje za pobořenou, jestliže v důsledku chyby
koně nebo jezdce:
1.1. celá překážka nebo nejvyšší část kteréhokoli jejího svislého prvku spadne, a to i v případě, že padající část je během svého pádu zachycena jinou částí překážky
1.2. alespoň jeden konec vodorovného prvku již nespočívá na své podpěře.
( 2 ) Za poboření se nepovažuje při jednotlivém skoku dotknutí se nebo posunutí kterékoliv části překážky či jejích praporků v libovolném směru. V případě pochybnosti by sbor rozhodčích měl rozhodnout ve prospěch soutěžícího. Poboření či posunutí překážky
nebo praporku po neposlušnosti je penalizováno pouze jako zastavení před překážkou.
Při posunutí kterékoliv části překážky (mimo praporků) po neposlušnosti koně je dáno znamení zvoncem a do uvedení překážky do původního stavu je zastaven čas. Tato chyba se nepovažuje za poboření a je penalizována pouze jako neposlušnost spolu s časovou korekcí v souladu s čl. 232.
( 3 ) Penalizace za poboření překážky jsou uvedeny v tabulkách A a C
( 4 ) Pokud některá část překážky, která byla pobořena, brání soutěžícímu ve skoku přes jinou překážku, musí být dáno znamení zvoncem a po dobu, kdy je tato část odstraňována, je zastaven čas.
( 5 ) Jestliže soutěžící skočí dobře překážku, která není znovu správně postavena, není penalizován. Pokud však tuto překážku poboří, je penalizován podle tabulky pro danou soutěž.

Svislé a šířkové překážky
( 1 ) U svislé překážky nebo části překážky skládající se ze dvou nebo několika prvků umístěných nad sebou v téže svislé rovině, se penalizuje shození pouze vrchního (nejvyššího) prvku.
( 2 ) Jestliže se šířková překážka překonávaná pouze jediným skokem a skládá se z prvků, které nejsou umístěny v téže svislé rovině, počítá se shození jednoho nebo více vrchních prvků za jedinou chybu bez ohledu na počet a polohu těchto prvků. Stromky, proutěnky apod. používané k výplni překážek penalizaci nepodléhají.

Neposlušnost ( Disobediences )

( 1 ) Za neposlušnost jsou považovány a jako takové penalizovány následující chyby

1.1. zastavení před překážkou

1.3. odepření pohybu;
1.4. více nebo méně pravidelný kruh či skupina kruhů provedené na kterémkoliv místě parkuru a z jakýchkoliv důvodů; chyba je také kruh okolo poslední překonané překážky jestliže to dráha parkuru nevyžaduje.
( 2 ) Bez ohledu na předchozí odstavec nejsou následující
skutečnosti považovány za neposlušnost:
2.1. kroužení po dobu maximálně 45 sekund po vybočení nebo zastavení (bez ohledu na to zda překážka musí být znovu postavena nebo ne) k najetí do místa pro překonání překážky.

Nedodržení předepsané dráhy parkuru
( Deviation from the course)

( 1 ) Za nedodržení předepsané dráhy parkuru se považuje, když soutěžící:
1.1. nesleduje dráhu která byla vyznačena na zveřejněném plánku parkuru
1.2. neprojede startovní nebo cílovou čáru mezi praporky ve správném směru
1.3. vynechá bod povinného průjezdu
1.4. neskočí překážky v předepsaném pořadí nebo směru
označeném na plánku parkuru s výjimkou určitých speciálních soutěží
1.5. skok nebo pokus o skok překážky, která není součástí daného parkuru nebo vynechání překážky. Překážky které nejsou součástí parkuru mají být (ale nemusí být,) označeny zkříženými praporky.
( 2 ) Neopravený omyl na parkuru je penalizovaný vyloučením


Zastavení před překážkou ( Refusal )

( 1 ) Za zastavení před překážkou se považuje, jestliže se kůň zastaví před překážkou, kterou má skákat bez ohledu na to, zda ji poboří nebo posune či nikoliv.
( 2 ) Jestliže se kůň zastaví v bodě povinného průjezdu nebo před překážkou, a bez couvnutí a poboření okamžitě následuje skok z místa, není soutěžící penalizován.
( 3 ) Pokud se zastavení prodlužuje, nebo pokud kůň udělá krok zpět, náhodně či nikoliv, třeba jen o jediný krok, je soutěžící penalizován za zastavení před překážkou.
( 4 ) Jestliže kůň překoná překážku skluzem, musí rozhodčí
okamžitě rozhodnout, zdali se jedná o zastavení před překážkou nebo poboření překážky s jejím překonáním. Pokud rozhodne pro zastavení před překážkou, okamžitě zazvoní a soutěžící se musí připravit, aby se mohl pokusit překážku znovu překonat jakmile bude znovu
postavena
4.1. Pokud sbor rozhodčích rozhodne, že se nejedná o zastavení před překážkou, není zvoněno a soutěžící musí pokračovat v parkuru.
V tomto případě je soutěžící penalizován za poboření překážky.
4.2. Jestliže se zazvoní v době, kdy soutěžící již skáče další část kombinace, není vyloučen, ani dále penalizován, pokud poboří tuto část kombinace.

Vybočení ( Run–out )

( 1 ) Za vybočení se považuje když kůň se vymkne kontrole jezdce a mine překážku nebo bod povinného průjezdu, kterým měl projet.
( 2 ) Jestliže kůň skočí překážku mezi dvěma červenými nebo dvěma bílými praporky, nebyla překážka překonána správně.
Soutěžící je penalizován za vybočení a musí překážku skočit znovu správným způsobem.
( 3 ) Za vybočení je také považováno, jestliže kůň nebo jeho část mine prodlouženou linii překážky (průčelí), kterou má skákat, prvek kombinace, cílovou čáru a nebo bod povinného průjezdu. Toto vybočení je také penalizováno.

Odepření pohybu ( Resistance )

( 1 ) Za odepření pohybu se považuje, jestliže kůň odmítá pohyb kupředu, zcela se zastaví z jakéhokoliv důvodu, provede jeden nebo několik více či méně pravidelných nebo úplných půlobratů, vzpíná se,nebo couvá z jakéhokoliv důvodu.
( 2 ) Za odepření pohybu se rovněž považuje, když jezdec zastaví svého koně na jakoukoli dobu a z jakéhokoliv důvodu s výjimkou případu špatně opravené překážky nebo pro sdělení nepředvídaných okolností rozhodčím. Zastavení je penalizováno jako
zastavení před překážkou s výjimkou okolností uvedených v článku.
Závazný výklad pro národní soutěže pro sdělení rozhodčím: Jezdec po zastavení svého koně zvedne ruku a na místě ukáže na danou okolnost.

Pády ( Falls )

( 1 ) Za pád jezdce s koně se považuje situace, kdy se jezdec dobrovolně či nedobrovolně odpoutal od svého koně, který nepadl tak, že se dotkne země nebo potřebuje nějakou podporu nebo cizí pomoc, aby se dostal zpět do sedla.
Není-li jisté, použil-li jezdec podporu nebo cizí pomoc aby zabránil pádu, musí být rozhodnuto ve prospěch jezdce.
( 2 ) Za pád koně se považuje, jestliže se jeho plec a kyčle dotkly země nebo překážky a země.

Nedovolená pomoc

( 1 ) Každý fysický zásah jiné osoby poskytnutý mezi projetím startovní čary ve správném směru a projetím cílové čáry po skoku poslední překážky, vyžádaný nebo nevyžádaný, s cílem pomoci jezdci
nebo jeho koni, je považován za nedovolenou pomoc.
( 2 ) V určitých výjimečných případech může sbor rozhodčích povolit jezdci vstup na kolbiště pěšky nebo s pomocí jiné osoby, aniž by to bylo považováno za nedovolenou pomoc.
( 3 ) Jakákoliv pomoc poskytnutá jezdci na koni s cílem upravit mu postroj nebo uzdění nebo podat bičík, během parkuru, má za následek vyloučení. Jestliže je jezdci na koni podána během parkuru jeho přilba nebo brýle, nepovažuje se to za nedovolenou pomoc

            Čas a rychlost

Čas parkuru
( 1 ) Čas parkuru, měřený v sekundách a v setinách sekund je čas, který soutěžící potřebuje na absolvování celého parkuru s připočtením časů korekcí jsou-li.
( 2 ) Začíná okamžikem, kdy jezdec na koni projede startovní čáru ve správném směru a za předpokladu, že byl dán signál ke startu nebo v okamžiku uplynutím 45 sekund od pokynu ke startu. Je ukončen když jezdec na koni protne cílovou čáru ve správném směru po překonání poslední překážky.
( 3 ) Světelná tabule vedle kolbiště, musí jasně a viditelně pro soutěžícího ukazovat odčítající se čas od 45 sekund od pokynu soutěžícímu ke startu.
Na národních závodech není světelná tabule povinná.

Stanovený čas ( Time allowed )

Stanovený čas parkuru je u každé soutěže určen podle délky parkuru a rychlosti.
Přípustný čas ( Time limit )

U všech soutěží, kde je určen stanovený čas, se přípustný čas rovná
dvojnásobku stanoveného času.

Měření času
( 1 ) Při jednotlivých soutěžích daných závodů se musí používat stejný systém měření času nebo se musí používat stejný typ časoměrného zařízení (časomíry). Automatické zařízení pro měření času je povinné na všech Olympijských a Regionálních hrách,
mistrovstvích, finále Světového poháru, CSIO a CSI. Časoměřič musí zaznamenávat číslo koně a celý čas jeho parkuru.
( 2 ) Při soutěži musí být k dispozici troje stopky, které lze zastavit a znovu uvést do chodu, aniž by se ručička vrátila na nulu. Dvoje digitální stopky jsou zapotřebí pro případ poruchy automatického zařízení pro měření času. Další stopky se používají k měření času mezi zazvoněním a vlastním startem, k měření času v případě neposlušnosti, k měření času při přerušení, k měření času, který
uplyne mezi překonáním dvou po sobě jdoucích překážek a časového limitu při odepření pohybu. Předseda nebo jiný člen sboru rozhodčích musí mít digitální stopky.
( 3 ) Ve všech soutěžích, kde se měří čas stopkami, se čas
registruje v sekundách a v setinách sekund. Jsou-li dva měřiči času, čas pouze jednoho je brán v úvahu, čas druhého je jako rezervní.
( 4 ) V případě, že dojde k poruše automatického zařízení na měření času, čas každého soutěžícího od počátku poruchy je určen stopkami v setinách sekund.
Videozáznam nesmí být nikdy použit pro stanovení času soutěžícího.
Bližší podrobnosti jsou v „Memorandu pro mezinárodní skokové soutěže“, které FEI dodatečně zveřejní.
( 5 ) Jestliže sbor rozhodčích nemůže jasně určit okamžik projetí startovní a cílové čáry soutěžícím, jedna nebo dvě osoby s praporkem na startovní nebo na cílové čáře a nebo na obou, pomocí praporku
signalizují projetí soutěžícího startovní a cílovou čarou. Celkový čas, který soutěžící potřeboval k absolvování celého parkuru je registrován na věži rozhodčích.
Automatické zařízení pro měření času je povinné na MČR, Velkých cenách a na všech soutěžích stupně „S“ a vyšších. Na ostatních soutěžích se doporučuje. Bez elektronické časomíry nesmí být výše uvedené soutěže zahájeny.

Přerušení času
( 1 ) Po dobu zastavení času se soutěžící může volně pohybovat po kolbišti až do té doby, kdy mu znamení zvoncem dává povolení pokračovat. Časomíra se spustí v okamžiku kdy jezdec dojede na stejné místo, kde byla časomíra zastavena.
V případě neposlušností s pobořením překážky se spustí časomíra.
( 2 ) Za spuštění a zastavení času odpovídá výlučně rozhodčí, který zvoní. Zařízení pro měření času musí tento postup umožňovat.
Časoměřič za tuto funkci není zodpovědný.
( 3 ) Zařízení pro automatické měření času by nemělo
zaznamenávat pouze skutečný čas soutěžícího na parkuru, ale také čas včetně korekcí, jsou-li.

Neposlušnosti při zastavení času
( 1 ) Čas parkuru se přerušuje pouze v souladu s ustanoveními. Časomíra se nezastavuje v případě , omylu na parkuru, vybočení nebo zastavení před překážkou.
( 2 ) Neposlušnosti v době zastavení času nejsou penalizovány
s výjimkou druhé neposlušnosti (zastavení s pobořením).
( 3 ) Ustanovení pro vyloučení jsou platná i při zastavení času (přerušení parkuru).
Pád na parkuru je důvod k vyloučení a tedy platí i při zastavení času.

Časová korekce
( 1 ) Jestliže následkem neposlušnosti soutěžící posune nebo poboří překážku, nebo praporek ohraničující vodní příkop nebo přírodní překážku a nebo ve všech případech kdy je pobořením praporku změněna povaha (tvar) překážky, je dáno znamení zvoncem, a až do
doby uvedení překážky či praporku do původního stavu je zastaven čas. Soutěžící je penalizován za zastavení před překážkou a časovou korekcí 6 sekund , která se připočte soutěžícímu k času na parkuru. Časomíra je opětně spuštěna v okamžiku, kdy kůň při odskoku opustí
zemi na překážce, na které došlo k odepření poslušnosti. Jestliže došlo k neposlušnosti a poboření na druhé nebo následující části kombinace, čas se spouští když kůň odskakuje na první prvek kombinace.

Zastavení soutěžícího během parkuru

( 1 ) V případě, že soutěžící nemůže pokračovat v parkuru
v důsledku nepředvídaných okolností, musí být zastaven znamením zvonce. V okamžiku, kdy je zřejmé, že se soutěžící zastavuje, je zastaven čas. Jakmile je parkur opět v pořádku, je dáno znamení zvoncem a jakmile soutěžící dojde přesně na místo, kde došlo k
zastavení času, je časomíra uvedena do chodu.
( 2 ) Jestliže se soutěžící na znamení zvonce nezastaví, pokračuje v parkuru na své vlastní nebezpečí a čas se nezastavuje. Sbor rozhodčích musí rozhodnout, zda-li bude soutěžící vyloučen z důvodu nerespektování příkazu k zastavení nebo mu bude za daných okolností umožněno pokračovat. Pokud soutěžící není vyloučen a je mu dovoleno v parkuru pokračovat, počítají se mu výsledky před i po znamení k zastavení.
( 3 ) Jestliže se soutěžící sám zastaví, aby sboru rozhodčích naznačil, že překážka, kterou má skákat, není správně postavena nebo opravena nebo nepředvídané okolnosti jsou překážkou v pokračování jeho parkuru, musí se zastavit čas a daná překážka musí být prověřena. Podle výsledku:
3.1. jsou-li rozměry správné a překážka byla správně postavená nebo sbor rozhodčích neuzná nepředvídanou okolnost, je soutěžící penalizován za zastavení v parkuru a k času jeho parkuru se připočítá časová korekce 6 sekundy.
3.2. vyžaduje-li překážka nebo její část opravu, nebo akceptoval-li sbor rozhodčích nepředvídané okolnosti, které vyvolali jeho zastavení, není soutěžící penalizován. Čas přerušení se nepočítá. Čas potřebný k opravě překážky se odečítá. Časomíra je opět spuštěna
od místa, kde byla zastavena. Soutěžícímu však musí být odečteno od jeho času jakékoliv další zdržení způsobené touto skutečností.

               Rychlost

 Při mezinárodních soutěžích jsou stanoveny tyto rychlosti:
1.1. minimální rychlost 350 m/min a maximální rychlost 400m/min, v kryté hale lze minimální rychlost snížit na 325 m/min.
1.2. Skok mohutnosti / soutěže síly a zručnosti a mini-maxi: minimální rychlost není určena.
1.3. Velká cena: otevřená kolbiště minim. 375 m/min a maxim. 400 mm/min, kryté haly 350 m/min.
1.4. Pohár národů:
400 m/min pro 5* a 4* na otevřených kolbištích;
375 m/ min pro 3* na otevřených kolbištích;
350 m/ min pro 2* a 1* a také pro PN v kryté hale.
Technické podmínky stavby parkuru včetně předepsaných rychlostí v národních soutěžích jsou uvedeny v tabulce v příloze SK1 –Technické
podmínky stavby parkuru skokových soutěží.

                 Tabulka A

Chyby jsou penalizovány trestnými body nebo sekundami nebo vyloučením v souladu s tabulkou uvedenou v této kapitole.

První neposlušnost ........................................4 tr. body

Poboření překážky při skoku ..........................4 tr. body

Dotyk jedné nebo více nohou vodní hladiny
ve vodním příkopu nebo otisk na ohraničující lišty na straně
doskoku .......................................................4 tr. body

První pád koně nebo jezdce nebo obou ve všech soutěžích
....................................................................vyloučení

Druhá neposlušnost
....................................................................vyloučení

Překročení přípustného času ....................................................................vyloučení

Překročení stanoveného času v základním parkuru, v prvém nebo
druhém kole a v rozeskakování ne na čas ..... 1 tr. bod za každé započaté čtyři sekundy
Překročení stanoveného času v rozeskakování na čas
................................................................... 1 tr. bod za každou započatou sekundu
( 2 ) Trestné body za neposlušnost se sčítají nejen na téže
překážce, ale na celém parkuru.

          Výsledky podle tabulky A
Součet trestných bodů za chyby na překážkách a trestných bodů za překročený stanovený čas představuje výsledek, kterého soutěžící naparkuru dosáhl. Pro rozlišení rovnosti výsledků na prvním a nebo nadalších místech je možno, v souladu s podmínkami stanovenými pro danousoutěž, vzít v úvahu dosažený čas.

Metody stanovení výsledků podle tabulky A
( 1 ) Soutěže ne na čas
1.1. Soutěžící se stejným počtem trestných bodů se dělí o ceny. Podle podmínek rozpisu může být jedno nebo dvě rozeskakování ne na čas těch soutěžících, kteří měli na prvém místě stejný počet bodů.
1.2. Soutěž ne na čas, ale se stanoveným časem, v případě stejného počtu trestných bodů na prvním místě bude jedno rozeskakování na čas. Ostatní soutěžící se umístí podle trestných bodů v základním parkuru.
1.3. Soutěž ne na čas, ale se stanoveným časem, v případě stejného počtu trestných bodů na prvním místě bude jedno rozeskakování ne na čas. V případě stejného počtu trestných bodů na prvním místě bude druhé rozeskakování na čas. Ostatní soutěžící
se umístí ve shodě s počtem jejich trestných bodů v prvním rozeskakování a v případě potřeby v základním parkuru.
( 2 ) Soutěže na čas
2.1. Soutěžící se stejným počtem trestných bodů na kterémkoliv místě se umístí podle jejich dosaženého času na tomto parkuru.
Podle podmínek rozpisu může v případě rovnosti trestných bodů a času na prvním místě, být rozeskakování na zkráceném parkuru přes překážky, které mohou být zvýšeny a nebo rozšířeny.
2.2. Soutěže na čas, ale v případě stejného počtu trestných bodů na prvém místě, bude jedno rozeskakování na čas. Ostatní soutěžící se umístí podle jejich trestných bodů a času v základním parkuru. Pronižší soutěže se může rozeskakování konat podle tabulky C, je-li touvedeno v rozpise.
2.3. Soutěže na čas podle bodu 2.2., ale v případě prvého rozeskakování na čas, mají-li soutěžící na prvém místě stejný počet trestných bodů, je druhé rozeskakování na čas. Ostatní soutěžící se umístí podle jejich trestných bodů a času v prvním rozeskakování a v případě potřeby podle trestných bodů a času v základním parkuru.
( 3 ) U všech soutěží, kde o umístění rozhoduje čas, se v případě rovnosti trestných bodů a času na prvním místě může v souladu s ustanoveními rozpisu konat rozeskakování na zkráceném parkuru přes překážky, které mohou být rozšířeny nebo zvýšeny nebo obojí.
Pokud rozpis neobsahuje žádné ustanovení o rozeskakování, soutěž proběhne bez rozeskakování.
( 4 ) Jestliže však při rozeskakování na čas, dosáhnou dva nebo několik soutěžících naprosto stejného výsledu (body a čas), druhé rozeskakování se nekoná. Soutěžící se pak umístí na stejném místě.
( 5 ) Za žádných okolností se nesmí konat více než dvě
rozeskakování v soutěžích, které jsou rozhodovány podle předchozích odstavců 1.1 nebo 2.1.

Tabulka C

( 1 ) Chyby podle tabulky C jsou penalizovány v sekundách, které se připočítávají k času parkuru soutěžícího a nebo jej vylučují.
( 2 ) Penalizace podle tabulky C:
Poboření překážky při skoku, dotyk jedné nebo více nohou vodní hladiny vodního příkopu nebo laťky vymezující jeho hranici na doskokové straně . . . . . . . . . . . . . 4 sekundy
pro dvoufázové skákání, soutěž s postupným vylučováním a ve všech rozeskakováních, které jsou hodnoceny podle tabulky C )
Výjimku z pravidla pro soutěže na čas podle tabulky C může povolit skokový manager FEI, v soutěžích v hale připočítávat dvě sekundy za pobořenou překážku.
Skoková pravidla
První neposlušnost . . . . . . . . . . . . . . . . . bez penalizace

První neposlušnost s pobořením ...... časová korekce 6 s

Druhá neposlušnost . . . . . . . . . . . . . . . . . . . vyloučení

První pád koně nebo jezdce nebo obou ve všech soutěžích
. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . ......... . . . . . vyloučení

( 3 ) V soutěžích podle tabulky C není stanovený čas. Pouze je určen přípustný čas:
2 min pro délku parkuru menší nebo rovnou 600 m
3 min pro délku parkuru větší než 600 m.
Překročení přípustného času . . . . . . . . . . . . .vyloučení

( 4 ) Výsledky podle tabulky C
Výsledek, který se uvádí v sekundách, je součtem času parkuru, včetně korekcí, a 4 sekundy za každou pobořenou překážku ( 3 sekundy za každou pobořenou překážku v rozeskakování nebo ve druhé fázi dvoufázového skákání pokud jsou hodnocena podle
tabulky C).
( 5 ) Soutěžící, kteří chtějí z výcvikových důvodů absolvovat soutěže, rozhodované podle tabulky A nebo C, musí o této skutečnosti informo-vat organizační výbor před vytvořením startovní listiny soutěže. Tito soutěžící budou startovat v soutěži jako první. Soutěžící, kteří neohlásí tuto skutečnost mohou být rozhodnutím
sboru rozhodčích vyloučeni.
Odstavec (5) neplatí pro národní soutěže.
( 6 ) V případě stejného výsledku na prvním místě, se soutěžící umístí současně na prvním místě, mimo speciálních případů rozeskakování vypsaných v rozpise závodů.
Výsledný čas soutěžícího je součtem dosaženého času na parkuru včetně připočítaných případných časových korekcí. Tento součet je rozhodující k určení zda-li nedošlo k překročení přípustného času. Pakse teprve k danému výsledku připočítávají další sekundy za chyby napřekážkách.



--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------


Laicky.....


POBOŘENÍ PŘEKÁŽKY


- za poboření překážky se považuje, jestliže v důsledku chyby ať už koně nebo jezdce, spadnutí celé překážky nebo kterékoliv její části.


- pokud některá část překážky, která byla pobořena, brání soutěžícímu ve skoku přes jinou překážku, musí být dáno znamení zvoncem a po dobu, kdy je tato část odstraňována, je zastaven čas.


- u svislé překážky nebo části překážky skládající se ze dvou nebo několika prvků umístěných nad sebou v téže svislé rovině, se penalizuje shození pouze vrchního prvku.


-jestliže kůň překoná překážku skluzem, musí rozhodčí okamžitě rozhodnout, zda-li se jedná o zastavení před překážkou nebo poboření překážky s jejím překonáním. Pokud rozhodne pro zastavení, okamžitě zazvoní a soutěžící se musí připravit, aby se mohl pokusit překážku znovu překonat, jakmile bude znovu postavena a jakmile rozhodčí zazvoní. Pokud rozhodčí rozhodne, že se jedná o zastavení před překážkou, není zvoněno a soutěžící musí pokračovat v parkuru v tomto případě je soutěžící penalizován za poboření překážky. Jestliže jezdec po zastavení před překážkou a před novým najetím ukáže koni překážku - je vyloučen.


PÁDY


- za pád jezdce se považuje situace, kdy se jezdec dobrovolně či nedobrovolně odpoutal od svého koně.


- za pád koně se považuje, jestliže se kůň dotkne plecí nebo kyčlí země nebo překážky a země.



smí ho podávat jen trenér nebo vedoucí družstva. POPLATEK 200,- KČ + písemný protest. Pokud sbor rozhodčích rozhodne, že byl protest oprávněný 200,- Kč vrátí, jestliže byl protest neoprávněný, peníze propadají.



NEPOSLUŠNOST


Za neposlušnost jsou považovány následující chyby:


-opravený omyl v parkuru


-zastavení před překážkou


-vybočení


-odepření pohybu


OMYL V PARKURU


Za omyl v parkuru se považuje,jestliže:


-soutěžící nedodržuje dráhu parkuru určenou na plánku parkuru,který musí být viditelně vyvěšen


-neprojede povinným průjezdem


-neskáče překážky ve správném pořadí a ve stanoveném směru


-skočí překážku,která není součástí parkuru nebo některou překážku vynechá


Překážky,které nejsou součástí parkuru musí být označeny překříženými praporky.Neopravený omyl má za následek vyloučení.


OPRAVENÝ OMYL V PARKURU


Chce-li soutěžící opravit omyl v parkuru musí se vrátit na místo,kde se omylu dopustil.


Za opravený omyl v parkuru,který se penalizuje jako neposlušnost se považuje:


-jestliže kůň,nebo část jeho těla mine překážku,kterou měl překonat,nebo povinný průjezd nebo cílovou čáru a poté ji překoná,nebo projede správným směrem.


ZASTAVENÍ PŘED PŘEKÁŽKOU


Za zastavení před překážkou se považuje,jestliže se kůň zastaví před překážkou,kterou má překonat bez ohledu na to,zda ji poboří,nebo posune či nikoliv.Jestliže se kůň zastaví před překážkou,aniž ji poboří a aniž couvne a okamžitě následuje skok z místa,není soutěžící penalizován,pokud ovšem překážku následným skokem z místa nepoboří.


VYBOČENÍ


Za vybočení se považuje,jestliže se kůň vymkne ovládání jezdcem a mine překážku,kterou měl překonat.Jestliže se soutěžící po vybočení nepokusí o nový skok či znovu neskočí na třetí pokus překážku,je vyloučen.


ODEPŘENÍ POHYBU


Za odepření pohybu se považuje,jestliže kůň odmítá pohyb kupředu,zcela se zastaví z jakéhokoliv důvodu,provede několik půlobratů,vzpíná se nebo couvá.


Za odepření poslušnosti se rovněž považuje,když jezdec na určitou dobu zastaví svého koně s vyjímkou případu špatně opravené překážky.Zastavení se penalizuje jako zastavení před překážkou.





ZVLÁŠTNÍ SOUTĚŽE


- SOUTĚŽ DO PRVÉ CHYBY



tato soutěž se koná na čas, kombinace nejsou dovoleny. Parkur je ukončen jakoukoliv první chybou - poboření překážky, neposlušnost, pád ...



- BARIÉROVÉ SKÁKÁNÍ


- konají se podle zvláštních pravidel na kombinaci překážek


- 6 svislých překážek v jedné řadě ve vzdálenosti přibližně 11m od sebe, jestliže dojde k neposlušnosti nebo vybočení, musí soutěžící pokračovat v parkuru na překážku, na které udělal chybu.


- MINI-MAXI


- základní výška nesmí být v žádném případě nižší než 110cm, čas se neměří.


- VOLITELNÁ ŠTAFETOVÁ SKÁKÁNÍ


- soutěž je určena pro dvoučlenná nebo tříčlenná družstva


- soutěžící mohou předávat štafetu libovolně, střídání je však povinné v okamžiku, kdy soutěžící dokončil svůj parkur nebo ve chvíli, kdy udělal chybu.


- MINUTOVÉ SKÁKÁNÍ


- v této soutěži získává jezdec 2 body za bezchybně překonanou překážku a 1 bod za poboření překážky, kombinace nejsou dovoleny, čas od 60-90 sekund, časem se trestá neposlušnost.


- SOUTĚŽ SE STUPŇOVANOU OBTÍŽNOSTÍ


- se koná na 6, 8, 10 překážek, jejichž obtížnost se postupně zvyšuje, kombinace nejsou dovoleny. Obtížnost se nedosahuje jen výškou, šířkou, ale také obtížností trasy.


VOLBA PŘEKÁŽEK


- při této soutěži je umístěn určitý počet překážek, hodnota každé překážky stoupá dle její obtížnosti od 10-120 bodů, překážky jsou stavěny tak, aby se mohli skákat z obou stran, při poboření jezdec nezískává žádné body. Čas 60-90 sekund v tomto čase si může zvolit překážky v libovolném pořadí.


- VOLBA DRÁHY


- soutěžící si volí pořadí překážek sám (každá překážka pouze jednou). Jezdec, který nepřekoná všechny překážky, je vyloučen.


- ZRCADLOVÉ SKÁKÁNÍ


- dvojice soutěžících, kteří soutěží mezi sebou současně na dvou identických parkurech.


- DVOUFÁZOVÉ SKÁKÁNÍ


- se skládá ze dvou fází, které soutěžící absolvuje bez přerušení, první fáze 8-9 skoků, druhá fáze 4-6 překážek, soutěžící, kteří jsou v první fázi penalizováni - nepokračují do druhé fázi.


- ALTERNATIVNÍ PŘEKÁŽKY +ŽOLÍK


- v soutěži se stupňovanou obtížností získává soutěžící za překonání poslední překážky žolíka - dvojnásobný počet bodů. Přestože je žolík obtížnou překážkou musí být překážkou sportovní, při soutěži volba překážek musí být bodová hodnota 200 bodů.


- SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ STYL JEZDCE


- porota hodnotí styl jezdce nad překážkou ale i působení jezdce na koně.


- SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ STYL KONĚ


- porota hodnotí styl koně ve skoku ale i čistost chodu mezi překážkami.


- SOUTĚŽ O NEJLEPŠÍ STYL JEZDCE I KONĚ



porota hodnotí celkovou souhru jezdce i koně.





PRÁCE KONĚ PŘED PARKUREM


K přípravě patří důkladná prohlídka parkuru-pořadí překážek,odkrokování vzdáleností v kombinacích.


Cizí prostředí zvláště mladého koně znervózňuje.Proto má být práce před parkurem pro koně fyzicky i psychicky v souladu žádanému výkonu.Začneme tím,že koně uvolníme a přivedeme na pomůcky.Jezdíme v lehkém neuspěchaném klusu.Časté přechody do kroku a do zastavení znovu najetí do lehkého klusu,časté obraty,práce na dvou stopách to vše koně uvolní.Tímto ho také zaměstnáme na tolik,že kůň přestane vnímat rušné prostředí,které ho před chvílí znervózňovalo.Tato uvolňující práce trvá asi 15minut.S cvalovou prací začneme až po uvolnění koně. Cválat začínáme ve stehením sedu alespoň na každou ruku kroužek.V plném sedu jezdíme na kruhu i rovných liniích, provádíme změny cvalu,oblouky vpravo i vlevo s letmým přeskokem,po této přípravě několikrát skočíme menší kolmý skok,poté ho zvýšíme a z každé ruky jednou skočíme.Na každém opracovišti musí být minimálně jeden skok výškový a jeden skok šířkový.Z každé ruky skočíme zmenšený oxer,poté ho zvýšíme a skočíme z každé ruky jednou.Mezi skákáním děláme různé obraty v kroku poté nacváláme a skočíme kolmý skok a následně i oxer.Koni dáme malou pauzu v kroku,ale pořád udržujeme přilnutí.Máme-li před sebou asi tři jezdce skočíme ještě jednou kolmý skok ve výšce požadovaného stupně soutěže.


Do kolbiště vjíždíme lehkým klusem nebo krokem.Po znamení ke startu přejdeme do cvalu.Najíždíme na první překážku a asi tři cvalové skoky před překážkou zesílíme podle potřeby pobídku.Jestliže nevychází odskok je pobídka k dřívějšímu odskoku lepší než odskok těsně před překážkou,kůň zpravidla udělá chybu.Bičík držíme směrem dolů,povolená délka je 0,75m.


Při opakované neposlušnosti koně využijeme možnosti opravného skoku na jednotlivé překážce parkuru,kterou jsme již skočili.Pokud to jde,vjedeme po skončení poslední soutěže s neposlušným koněm do parkuru a chvíli pracujeme v kroku,klusu a cvalu.Až se kůň uklidní,skočíme sníženou překážku u které kůň odmítl poslušnost. Překoná-li ji o něco jí zvýšíme.Jestliže ji kůň překoná i takto dáme překážku na původní výšku a skočíme,koně pochválíme a vyklušeme.Ještě chvíli zůstáváme v kroku na kolbišti.


Více soutěží během jednoho dne a předčasné starty v těžších soutěžích nejsou správné.Žádáme-li od koně mnoho startů a předčasné těžké výkony,můžeme vše jen pokazit a budeme jen zklamaní.Dobré je si uvědomit kde se stala chyba,vždy není chyba jen na straně koně.V příští soutěži se bude jezdec i kůň více soustředit.Po skončení čistého parkuru koně pochválíme a odměníme.